Taky Vás někdy napadlo, že lidé, kteří neměli takové štěstí a mají zdravotní postižení, si zaslouží, aby jim společnost prostřednictvím státu pomohla? Mě také a měl jsem možnost poznat solidaritu ze strany státu na vlastní kůži. Nechci si tu hrát na bolestínka. Nejde mi tu o mě. Ale měl jsem možnost poznat osudy jiných lidí a je mi z chování státu k těmto lidem až na zvracení.

Bohužel patřím, lépe řečeno, patřil jsem a pravděpodoně opět budu patřit, mezi "zdravotně postižené".

Tato problematika je rozsáhlá a není možné ji obsáhnout v jednom článku. Zaměřme se nyní na ty, kteří mají nárok na kartičku tělesně postiženého.

Stát nabízí 3 typy katiček, jejichž přidělení posuzuje úřad práce

• Průkaz tělesně postiženého - TP
• Průkaz zvlášť tělesně psotiženého - ZTP
• Průkaz zvlášť tělesně postiženého s průvodcem ZTP-P

Co nám o těchto kartičkách a postižení říká teorie úřadu práce

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ( průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru.

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP“ ( průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti. Těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a v exteriéru má značné obtíže.

Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „ZTP/P“ ( průkaz ZTP/P) má osoba se zvlášť těžkým funkčním postižením nebo úplným postižením pohyblivosti nebo orientace s potřebou průvodce, včetně osob s poruchou autistického spektra. Zvlášť těžkým funkčním postižením pohyblivosti a úplným postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna chůze v domácím prostředí se značnými obtížemi, popřípadě není schopna chůze, v exteriéru není schopna samostatné chůze a pohyb je možný zpravidla jen na invalidním vozíku. Zvlášť těžkým funkčním postižením orientace a úplným postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu není schopna samostatné orientace v exteriéru.

Tak jako obvykle je definice státu dost obecná a je možné si ji vyložit mnoha způsoby.

O tuto problematiku jsem se zajímal a např. paní, která měla při chůzi takové bolesti po 50 metrech, že nemůže jít dál, dosáhla pouze na kartičku TP. Je tedy otázkou, co znamená krátká vzdálenost. V tomto případě, by paní jistě pomohla kartička ZTP, kdy by mohla přijet nebo se nechat přivést na parkovací místo pro invalidy, které jsou obvykle před vchodem do obcchodu, na úřad apod.

V mém případě jsem měl problém před transplantací srdce po fyzické stránce dojít z velkého parkoviště do obchodu. Cestou jsem musel zastavovat a u vchodu jsem už funěl jako lokomotiva a rdce  mi bušilo, že jsem riskoval zástavu srdce. Zdraví člověk si nedokáže představit, že někteří lidé si rozmyslí, jestli jít na záchod, protože je to pro ně fyzicky etrémě náročné. Ale to zdraví člověk nezná a nedokáže si to ani představit. Také jsem se divil, když mi to před mnoha lety popisovali. I v tomto případě jsem dosáhl na kartičku TP.

Myslíte, že je to skvělé, když Vám stát pomůže katrtičkou TP? Není!!! Kartička TP je totiž výsměch do obličeje všem tělěsně postiženým.

Jáké má postižený nároky v případě přidělení kartiček tělesně postiženého

Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na

• vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
• přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na

• vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
• přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních,
• bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
• slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.
• parkování na místěch označených jako parkování pro invalidy

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na

• vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky,
• přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních,
• bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem),
• slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy,
• bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě,
• bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.
• parkování na místěch označených jako parkování pro invalid

Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce. Tyto benefity jsou nenárokové.

Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, upravují jiné právní předpisy. Těmito předpisy jsou např. zákon o daních z příjmů, zákon o místních poplatcích, zákon o správních poplatcích, zákon o pozemních komunikacích, zákon o dani z nemovitosti.

Tak si to zrekapitulujme. Tělesně postižení mají nárok na sedadlo ve veřejné dopravě (to je již zavedená lidská slušnost, kde není potřeba přijímat zakotvení v zákoně), přednost na úřadech (stát by se měl spíš snažit, aby šlo vše, co je jen trošku možné vyřídit vzdáleně, chodit na úřad ve 21. století už je přežitek a jsme 100 let za opicemi, ZTP a ZTP-P stejně budou převážně využívat pomoc blízkých). ZTP a ZTP-P mají navíc příspěvek na dopravu a parkování na místech pro zdravotně postižené (záměrně nepíšu invalidy).

Posuzování podle zákona probíhá podivně, protože např. člověk se "správnou diagnózou" může být plně soběstačný, pohyblivý, podnikat jako dělník a přes to má průkaz ZTP. Toto není spekulace, ale reálná situace. Není tedy pravidlem, je to musí být např. slepý, člověk na vozíku apod.

Člověk s TP může tedy předbíhat na úřadech a sedět ve veřejné dopravě. Tito lidé mají sníženou schopnost zvládnou běžné lidské činnosti a stát jim nedá skoro nic. Mají problém se zařadit do pracovního procesu a pokud jin nevyjde zaměstnavatel vstříc, prakticky mají malou šanci si najít slušně placenou práci. Jsou tedy slolečensky vyčlenění nejen fyzicky, ale také ekonomicky.

Naprosto zde chybí posouzení dle selského rozumu. Pro kartičku TP jsem na úřad ani nešel. Byla by to zbytečná cesta pro kartičku k ničemu.

Nechápu, jak se může stát k postiženým lidem takto zachovat. Dle mého soudu, pokud je někdo fyzicky postižený, měl by mít nárok na parkování na místech k tomu určených (i za cenu rozšíření těchto míst, tam kde je to možné), dopravu zdarma, povinné slevy na kulturní a společenské akce, přednost nejen na úřadech, ale všude vč. obchodů a další soukromé sféry, podle doložených příjmů příspěvek na základní životní potřeby jako bydlení, světlo, teplo atd.

Jako naprosté selhání tohoto státu vidím nutnost postižených rozesílat e-maily s žádostí o finanční podporu na zdravotní pomůcky. Mnoho lidí už podobný mail měli v e-mailové schránce. To je hanba toho státu a ve 21. stolení, v zemi, která není rozvojová, toto nemá mít místo. Hanba vládám, které toto dopustili.

Myslím, že jako společnost máme povinnost těmto lidem pomoci, jak můžeme. Souhlasíte? Nebo by se měla každý starat sám o sebe, i když nemá štěstí jako ostatní? Co myslíte?