Jistě to zažila spousta podnikatelů. Dodavatel Vám nabídne nákupní cenu produktů, ale hned nebo později Vám nadiktuje ceny, za které máte prodávat.

Myslíte, že máte právo určit si zisk sami, když jde o Vaše podnikání? Ano máte. Svobodně se můžete rozhodnout, jestli prodávat za jejich ceny nebo prodávat zboží jiného dodavatele.

Taková je realita přátelé. Nechci a v žádném případě ani nemohu tvrdit, že jde o všechny podnikatele. Nebudu zmiňovat firmy, ale je mezi nimi dle mé krátkodobé zkušenosti několik prodejců, velmi známý výrobce elektroniky a další. 

Ještě, než se na mě sesypou nadávky typu, když neumíš prodávat, jdi od válu, prodejce si určuje ceny, tak od něj nekupuj a podobné nesmysly, je nutné zdůraznit několik věcí:

• Toto jednání je v rozporu ze zákonem o ochraně hospodářské soutěže (143/2001 Sb.), konkrétně jde o § 3 a může být potrestáno dle Trestního zákoníku (40/2009 Sb.), konkrétně § 248 dle závažnosti a výše škody až na 8 let nepodmíněně.
• Tyto protizákonné praktiky ve svém důsledku znamenají pro nás všechny umělé zvyšování cen.

Co k tomu prodejce vede? Zajištění vysoké marže pro dealery, může prodávat za nižší ceny dealerům a za standardní ceny zákazníkům, aniž by mu někdo snižoval cenu produktu na trhu. Honba za ziskem okrádáním zákazníků je prostě humus.

S tímto problémem jsem se také potýkal osobně.

Odmítl jsem tyto mafiánské praktiky akceptovat a s prodejem tohoto druhu sortimentu jsem přestal, i když to nebyl zanedbatelný výdělek a prodej stoupal. Rozhodl jsem se jít svou cestou.

Jistě někoho napadne otázka, proč jsem se nebránil, když je zákon tak jasný.

• Dodavatel mi bez této podmínky neprodával, tudíž nebylo co prodávat dál.
• Dokonce se mi jednatel firmy vysmál, že když přijde kontrola, tak zase nic nezjistí a jede se dál.
• Obrátil jsem se na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s dotazem, co se v této věci dá dělat. A víte co se stalo? Jak to říct slušně ... NIC! Prostě to vyřešili tak, že mi nikdo ani neodpověděl. Samozřejmě nemohu házet všechnu vinu na pracovníky, ale nemohu se ubránit dojmu, že buď jsou to lenochodi a nechce se jim pracovat nebo se hájí zájmy podle hesla kámoš má kámoše a ten chce být taky bohatý. 
• Už mi to bylo jedno a s těmito lidmi bych stejně už dál spolupracovat nemohl. A tak jsem se na to vykašlal. Možná je to škoda. Soud by byl zajímavý.

Tento článek je také z reálného života. Můžete mi věřit a nemusíte, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat.